Vítejte v seriálu z mého systematického světa a žití. Postupně představím své kompletní workflow v pěti blocích:
Osnova seriálu:
- Intro do série
- 1️⃣ INFORMACE:
- Personal Knowledge management, CODE a PARA
- Jak založit Second Brain v Obsidian
- Studium a vzdělávání
- 2️⃣ ČAS:
- Kalendář: Den, Týden, Měsíc a Rok
- Time Tracking
- 3️⃣ PRODUKTIVITA:
- Goals, plans, life strategy
- Lean thinking
- Task manager
- 4️⃣ FINANCE:
- Trackování výdajů
- Investice
- 5️⃣ DOHROMADY
- Putting it all together
- Core activity
V každém díle představím nějaké koncepty, techniky, a doporučené studium či nástroje.
Nic, co taky řeknu, není samo o sobě epické. Často je to pouhé zapisování si poznámek, či monitoring nějaké dlouhodobé činnosti. Kouzlo je však v propojení všeho souběžně, protože to vše spolu souvisí.
Například, kolik peněz věnuji studiu, a jak efektivně si to zapamatuji, ovlivní to, jakou mám hodnotu na trhu. A jakým způsobem tuto hodnotu využiju, ovlivní investice, další studium a životní úroveň, což se nadále reflektuje dál a dál, neboli Snowball effect – téma dnešního článku.
Snowball effect
Snowball effect je můj nejoblíbenější životní koncept. Jako synonymum tohoto konceptu by šla použít šroubovice, či spirála – u kterých je jednoduší si představit i ten negativní směr. Jednoduše řečeno, každá aktivita v životě neexistuje v nějakém vakuu, oddělená od všeho dalšího, ale naopak vše souvisí se vším. Věnujete-li se jedné činnosti, nevěnujete se nekonečnu jiných možností. Tu činnost, kterou jste dělali, tak příště ji už dělat nemusíte, a jste tedy na maličko jiném místě, než předtím. Nebo vás ta aktivita čeká znovu, a můžete ji příště udělat lépe či rychleji, protože jste si napsali návod, nebo našli nějaký zlepšovák. Ta činnost vás stála nějaký čas, budete za chvíli potřebovat jít spát či jíst – zaplatili jste za ni nějakou životní energií, za tu činnost jste dostali zaplaceno třeba, a můžete to investovat, nebo vás to něco naučilo do jiné životní oblasti.
Na jednu činnost je tedy třeba se dívat v širším spektru souvislostí. A pokud činnosti podporují jedna druhou, nabaluje se nám tu zmíněný snowball. Naopak, pokud by jedna aktivita škodila, což způsobí navazující škody, používám termín negativní spirála (Downward Spiral)
Představte si strategickou hru. Když zvýšíte příjem goldů v prvním kole, splatí se vám tato investice nejvícekrát. Goldy většinou kupují další příjem, a exponenciálně rostete. Každý dodatečný příjem vás postaví na vyšší schod, ze kterého máte více možností. Život není o jediné metrice – o goldech. Je tu čas, zdraví, vztahy a spokojenost a mnoho dalších metrik, u kterých si také můžeme představit snowball dovedností a znalostí.
Pro všechny metriky však platí, že největším nepřítelem jakéhokoliv snowballu je začínat znovu, není to efektivní a škody jsou velké. Ve strategických hrách typu Civilizace to ani není možné. Nemůžete si říct v půlce hry, že komplet měníte strategii a zkusíte soupeře rushnout s kyjem, místo původního záměru zlepšovat se ve vědě a poslat na něj později tanky.
Zamýšlel jsem se nad možností volby, kudy se vydat, i při sledování filmu Bandersnatch ze série Black Mirrors. Kdo neviděl, nebojte nespoiluji, ale je to epizoda, kde můžete vybírat, kudy se bude ubírat děj.
Můžete zvolit jeden, nebo druhý scénář. A tyto scénáře, někam vedou.
Narozdíl od seriálu, v životě máme nekonečno možností, co v jednu chvíli můžeme udělat, ale zjednodušme si to na jednoduchý model z Bandersnatch, kdy si v každém momentu můžeme vybrat pouze ze dvou možností, a pak si z nového místa v životě opět vybrat z dalších dvou.
V životě, pokud se vydáte na jednu cestu (doprava), a pak na další, může trvat klidně 3, 4 další podobné změny (doleva), než byste se dostali na opačnou (levou) stranu. Přitom, by šlo se na levou stranu dostat hned ze startu, nikoliv. Na ilustraci, dáte-li si pizzu, musíte další dva dny jíst dobře, abyste byli na stejném místě, jako byste si pizzu nedali – a čas přitom uběhl třikrát. Tedy opět, věc není samostojná, ale souvisí s celkem. U každé činnosti, kterou děláte a neděláte, je možné se zamyslet nad otázkou: Kam tato činnost spěje? Kam to vede? O tom se více budeme bavit ve strategii a scénářích.
Toto byl teoretický úvod do mé hodnotové série a příště nás čeká první část o Informacích, konkrétně Personal Knowledge Management, neboli systém na organizaci poznámek, dnes často označovaný jako second brain, a proč vůbec něco takového řešit. Na závěr přikládám jedno video, na které jsem při rešerši narazil: